Zatímco ještě nedávno se můj život i blog dal pojmenovat dvojčecí, tak poslední dobou je prostě šicí.
Po sukni ze dvou dílů přišla na řadu čtyřdílná.
Obvod boků jsem vydělila čtyřmi a délku a šířku naměřila tak, jak mi dosti omezené množství látky dovolovalo.
(Příště si jí koupím mnohem víc a pokusím se ušít kolovou sukni pro dceru.)
Pak jsem látku nenávratně rozporcovala na čtyři co možná nejstejnější díly. Přidala jsem po celém obvodu zhruba o centimetr na švy. Látka si při stříhání vesele klouzala, takže to byla docela fuška. Vzpomínala jsem na skvělou bavlnu, z níž jsem šila minule. Tahle viskóza se mnou teda fakt nekamarádila.
Dále se ukázalo, že viskóza je též extrémně třepivá, proto jsem použila své prastaré entlovací nůžky, abych nitky trochu zkrotila.
Veledílo bylo dokončeno zároveň se závěrečnými titulky Haryho Pottera, tedy celkem pozdě v noci. Radost se i přes únavu dostavila a musela jsem si to hned vyfotit. Se všíváním nápletu ještě stále silně bojuji, ale třeba to příště vychytám lépe. Tentokrát jsem nezlomila žádnou jehlu. Jen páráček přišel na řadu....Konečně vím správný název. V krámě jsem na udivené prodavačce chtěla "párátko". Ale byla to paní důvtipná, tak okamžitě pochopila neznalost blbé začátečnice a prodala mi správnou věc, bez níž se při své zbrklosti prostě neobejdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat